A tým 7. 4. 2025

Zazvonil zvonec a pohádky je konec - Šumperk je v 1. lize!

Šumperští florbalisté dopsali tu nejkrásnější florbalovou pohádku. Tým, který do čtvrtfinále vstupoval z páté pozice a každou sérii začínal na venkovních hřištích, nakonec v 11 zápasech play-off ztratil pouhopouhé 2 duely. Sladkou tečkou pak bylo čtvrté finále, ve kterém Asper před zaplněnou Sportovní halou Gymnázia Šumperk zvítězil nad favoritem z Olomouce poměrem 10:5 a mohl si tak vychutnat postup před svými fanoušky. Muži tak postoupili do 1. ligy mezi opravdovou florbalovou smetánku.

Asper Šumperk - FBS Olomouc 0:3 (sobota 5. dubna 2025)

Pojďme ale hezky od začátku. Do třetího duelu za stavu série 2:0 pro Šumperk vstoupili lépe hosté a záhy se díky skryté střele Jiřího Šincla ujali vedení. Před historicky nejvyšší návštěvou na florbale v Šumperku, která bez pár desítek čítala 600 diváků, se pak odehrával tuhý boj, kde sice nebyla nouze o zajímavé situace, ale co chybělo, to byly jednoznačně branky.

Změnit nulu na straně domácích mohl ve 34. minutě Jan Mannl, z nařízeného trestného střílení se ale neprosadil a když pak fauloval Jarmar, hosté nabídnuté výhody nepohrdli a byl to znovu Jiří Šincl, který navýšil vedení Olomouce na 2:0. Další branka už v průběhu druhé třetiny nepadla, a tak stál před Asperem nelehký úkol smazat dvoubrankové manko.

Šance na snížení přišla před polovinou posledního dějství, avšak přesilová hra 5 na 4 se domácím příliš nepovedla, ba naopak. Ihned po návratu do hřiště potrestaný a obranou zapomenutý Tomáš Jelínek tváří v tvář Tondovi Byvanovi mířil přesně - 0:3. Když se k tomu přičetla dvě vyloučení v samém závěru duelu, bylo jasné, že série se minimálně o jeden den protáhne.

Asper Šumperk - FBS Olomouc (neděle 6. dubna 2025)

Znovu plná hala, tentokrát však domácí v oblíbenější bílé barvě dresů. Na hřišti se pak po nemoci znovu objevil Štěpán Maixner a byl to právě on, kdo poprvé rozradostnil domácí fanoušky. To běžela pátá minuta a hráč s číslem 66 od levého mantinelu mířil přesně - 1:0. Hosté však brzy odpověděli, před brankou byl nejdůraznější Jan Slabeňák a začínalo se od nuly. Ve 13. minutě se však před brankou nejlépe zorientoval kapitán Jiří trávníček a když o 39 sekund později zamířil přesně Jan Mannl, dostali se domácí na koně - 3:1.

Asperu se podařil i vstup do druhého dějství, kdy efektně, ale i efektivně, trefil míček Filip Černohous a rázem to bylo o 3 góly. Pak ale Šumperk oslabil Matěj Šíma a následně i Daniel Venouš a byť v prvním případě ještě obranná čtveřice ustála tlak Olomouce, ve druhém případě už tomu tak nebylo a Jiří Šincl vstřelil svůj další přesilovkový gól. Závěr druhé dvacetiminutovky ale znovu patřil domácím, kdy nejprve přesně zamířil Ondřej Mrázek a po něm znovu Jan Mannl a najednou byl postup již opravdu blízko - 6:2.

Nebyl by to ale Asper v celé své kráse, pokud by z prakticky rozhodnutého zápasu neudělal drama. Končila 43. minuta, kdy po zbytečně riskantní rozehrávce domácích snížil na 6:3 Ambrož. Hosté s ubývajícím časem začali vysoko napadat, což vedlo k několika rychlým brejkům, které ale domácí borci nedokázali dotáhnout. Necelých 9 minut před koncem sáhla Olomouc ke hře v šesti a prakticky ihned skórovala, kdy před brankou uklidil se štěstím míček za záda Byvana Skoupil. Po chvíli se hosté znovu pokusili o další snížení v power-play, ale tentokrát Daniel Venouš vypíchl kulatý nesmysl a byť jej nedokázal uklidit do prázdné branky, tak po dalších pár vteřinách využil děr v obraně hostí a blafákem zasunul míček pod Antoniaziho - 7:4.

Když o další minutu později Jarmar nepohrdl nabídkou od Pírka, bylo o osudu utkání, a tím i celého play-off, rozhodnuto. Na každé straně pak padla ještě jedna branka na každé straně a následně se za velkého křepčení mohlo začít slavit. Šumperk vyhrál Národní ligu - Východ a vybojoval první ligu!

Hodnocení finále trenérem Petrem Matějem:

"Nevyhrát třetí zápas s Třincem, tak dnes by nebylo pravděpodobně co hodnotit. Právě v tomto zápase se nám zranili dva klíčoví leváci - Trávníček a Mannl - kteří by jistojistě další zápasy nemohli hrát a naše šance by byly hodně nízké. Osud tomu tak ale chtěl, že jsme semifinále zvládli ve třech zápasech a oba kluci se nám dali dohromady, i když nad nimi byl neustále otazník, jak moc jejich třísla ještě vydrží. Prakticky až v poslední hrací víkend jsme byli až na Honzu Kašpara kompletní, před tím nám kabinou lítala chřipka sem a tam - některé odepsala na řadu dní, jiní to pak pod prášky v nějakém stavu zvládli i za cenu toho, že lehli po zápase.

Co se týče finále, tak myslím, že jsme měli větší respekt ke kvalitám soupeře, než kterého se nám dostalo, což vnímám jako jeden z největších faktorů našeho úspěchu. Sice jsme v prvním zápase rychle prohrávali 0:2, ale trpělivostí a odhodláním jsme utkání otočili, i když domácí v závěru poškodili sudí. V druhém zápase jsme byli většinu střetnutí lepší, zaslouženě jsme vedli a i když tentokrát rozhodčí poškodili nás a před brankou na 4:5 neodpískali evidentní faul, utkání jsme zvládli a šokovali tak asi úplně všechny.

V tu chvíli jsme byli na vlně opojení, ale měl jsem obavu, jak zvládneme třetí duel - přeci jenom spousta mladých kluků v týmu a nulové zkušenosti s takovými zápasy a k tomu naprosto neuvěřitelná návštěva, kterou těžko kdy překonáme. No a nutno podotknout, že oproti jiným zápasům nám tentokrát chybělo spousty pozitivních emocí, byli jsme jako zaražení a Olomouc si po zásluze vybojovala čtvrtý duel. Jakmile jsem ale přišel na halu v neděli, už jsem věděl, že to tentokrát opravdu může vyjít. Bylo tam vše, co tam mělo být a jakmile jsme se dokázali poprvé prosadit, už to bylo jen a pouze o nás. Dovolím si říct, že co se průběhu týče, byl poslední zápas zcela v naší režii a že jsme o osudu utkání mohli ve třetí třetině rozhodnout o něco dříve. Ale konec dobrý, všechno dobré.

Před celým týmem smekám klobouk, naše výkony postupně gradovaly a my si teď můžeme užívat ten opojný pocit vítězství, o to sladší, že se povedl na domácí hale. Děkujeme všem."