„Rodinná atmosféra je něco, co dělá Asper výjimečným˝ hodnotí proběhlou sezonu šéftrenér Tomáš Hruška.

Jak bys z pohledu šéftrenéra shrnul právě skončenou sezonu a proč?

Krásný den všem rodičům, partnerům, trenérům, hráčkám i hráčům našeho klubu! Sezonu hodnotím jednoznačně pozitivně, protože se nám podařilo naplnit rozvojové i výsledkové cíle, které jsme si před jejím startem nastavili. V rámci klubového managementu jsme se shodli, že výrazně vzrostl počet trenérů na jednotlivých trénincích. U většiny kategorií se dětem věnovali až tři trenéři najednou, což je něco, co nám může řada klubů závidět.

Osobně mám velkou radost, že jsem dostal možnost působit v roli šéftrenéra a spolupracovat se všemi členy klubu. V nejmladších kategoriích jsme měli plné haly na trénincích a trenéři nemuseli řešit problémy se skládáním týmů na turnaje. Mládežnické kategorie fungovaly velmi dobře, což potvrdila i medailová umístění v soutěžích. A-tým navíc dokázal udržet druhou nejvyšší soutěž v České republice, což je pro Šumperk obrovský úspěch.

Rád bych vyzdvihl také sílu celé klubové komunity. Skvělým výsledkem je průměrná návštěvnost domácích utkání elitního týmu – v rámci základní části jsme skončili na 2. místě a společně s play-off jsme se dostali na průměr 188 diváků na zápas.

Který z mládežnických či elitních týmů udělal v uplynulém roce největší výkonnostní skok a co bylo klíčem k tomuto progresu?
Tohle je velmi těžké hodnotit, protože posun byl vidět prakticky u všech kategorií. Osobně bych ale nejvíce vyzdvihl dorostence, kteří se po předchozí sezoně posunuli na bronzovou pozici regionální ligy, sbírali zkušenosti v juniorské kategorii, která na nich stála a také zde získali bronz. Zároveň dokázali odehrát vyrovnané zápasy i proti superligovým klubům na neligových turnajích. Musím ale přiznat, že jsem v tomto trochu ve střetu zájmů, takže by někteří možná nesouhlasili. 🙂

Kdybys měl vyzdvihnout jeden moment nebo úspěch, který definoval směřování klubu v této sezoně, co by to bylo?
Pokud se bavíme čistě o výsledcích, musím jednoznačně zmínit působení mužského A-týmu v 1. lize. Po loňském postupu nás spousta lidí pasovala do role jasného kandidáta na sestup, ale tým ukázal obrovský charakter a dokázal, že do soutěže patří. Hráči na sobě po celou sezonu tvrdě pracovali – jak ve fitku pod vedením Daniela Venouše, tak na trénincích v hale – a odměnou jim byl postup do play-off. Tam jsme si navíc užili další cennou sérii proti Olomouci a následně odehráli velmi vyrovnané zápasy s pozdějším vítězem soutěže. Přestože série skončila 1:3, rozhodně jsme svou kůži neprodali lacino. Velký význam má tahle sezona také směrem do budoucna. Pro mladé hráče v Šumperku je důležitým signálem, že po dorostenecké kategorii mohou pokračovat až do 1. ligy mužů přímo ve svém městě.

Stejně důležité jako výsledky na hřišti ale bylo i fungování klubu mimo něj. Spolupráce v klubové kanceláři s Ondrou Mrázkem fungovala skvěle a všechny povinnosti směrem k Českému florbalu jsme zvládli bez problémů.

S jakými největšími výzvami se musel trenérský štáb v průběhu roku potýkat a jak se je podařilo vyřešit?
Velkou pochvalu zaslouží všichni trenéři za bezproblémovou komunikaci ohledně přechodů hráčů mezi kategoriemi. Díky tomu si řada hráčů mohla vyzkoušet tempo starších kategorií, což je pro jejich rozvoj velmi důležité.

Největší komplikace jsme řešili v ženské složce. Museli jsme reagovat na konce kariér některých hráček a kvůli nízkému počtu jsme několik utkání přesouvali, abychom sezonu v dorostenkách vůbec mohli odehrát. Jedno utkání jsme bohužel museli kontumovat, ale jinak se podařilo všechna utkání zvládnout v důstojném počtu. Velké poděkování patří hráčkám, trenérům i rodičům, kteří se k celé situaci postavili opravdu zodpovědně.

Jak hodnotíš naplňování sportovní koncepce klubu v praxi – daří se nám dodržovat nastavený směr rozvoje hráčů?
Určitě ano. S trenéry jsme si nastavili konkrétní výstupy, které by měli hráči a hráčky v jednotlivých kategoriích splnit. Všechny tréninky jsou plánované v systému XPS, který pomáhá trenérům i hráčům v celém sportovním procesu. Při hospitacích trenéři velmi dobře reagují na zpětnou vazbu a je vidět, že každý další trénink má vyšší kvalitu. Jsem rád, že naše práce má jasný směr a postupně přináší výsledky.

Kterou oblast fungování sportovního úseku považuješ za nejúspěšnější a kde naopak vidíš největší prostor pro zlepšení v příštích letech?
Myslím si, že jsme velmi silní právě v realizačních týmech. Počet trenérů se podařilo vyřešit poměrně rychle a nyní společně pracujeme hlavně na dalším zvyšování kvality. To považuji za zásadní a rodiče mohou tento posun vidět přímo na trénincích.

Velkým krokem bylo také vytvoření florbalových kroužků na základních školách Šumavská a Sluneční. Díky tomu jsme získali nové děti, které mohou časem přejít do našich týmů nebo se zapojit například do příměstských kempů. Tomu předcházely ukázkové hodiny florbalu pro první a druhé třídy šumperských škol i okolních obcí. Prakticky každé dítě v tomto věku si mohlo florbal vyzkoušet, což vnímám jako velký přínos pro celé město.

Pozitivně hodnotím také rozvíjející se spolupráci se Sokolem Zábřeh. Tamní oddíl funguje velmi dobře, ale nemá ideální zázemí. Proto jsme se domluvili na propojení přípravky a elévů, díky čemuž rozšiřujeme členskou základnu i počet týmů v soutěžích.

Největší rezervy aktuálně vidím v kategorii minipřípravky. Právě zde musíme přistoupit k náboru jiným způsobem. Ani sportovní dopoledne pro mateřské školy zatím nepřinesla výraznější navýšení počtu nejmenších dětí, ačkoli si každý šumperský předškolák mohl florbal vyzkoušet.

Co tobě osobně tato sezona dala jako trenérovi?
Na začátku jsem měl trochu obavy z toho, jak mě šumperská komunita přijme. Nevěděl jsem, jak budou reagovat trenéři, hráči ani rodiče. Už během prvních měsíců jsem se ale cítil jako doma, což je pro mě strašně důležité. Nedokázal bych fungovat v klubu, kde je všechno postavené jen na výkonu a komunikace působí korporátně.

Velkou trenérskou výzvou pro mě také bylo vést věkově hodně rozmanitý tým. Každý hráč potřebuje trochu jiný přístup a jiný způsob komunikace, takže jsem se musel naučit s každým bavit trochu jinak. I díky tomu mě tahle sezona posunula nejen po trenérské, ale i lidské stránce. Pár let zpátky by mě navíc ani nenapadlo, že budu mít možnost trénovat takovou osobnost našeho kraje, jakou je Jirka Trávníček. Za to jsem moc rád!

Určitě jsem se ale posunul v reakcích na průběh utkání. V minulém působišti jsem trénoval jen mužskou Divizi a nejvyšší mládežnické soutěže, kde však tempo a taktický detail není na úrovni mužské 1. ligy.

Na Asperu si nejvíce cením právě rodinné atmosféry a silné klubové komunity. Je skvělé vidět plnou halu při domácích zápasech a po utkání si ještě sednout s fanoušky na neformální tiskovou konferenci nahoře v bufetu.

Na jaké konkrétní cíle a priority se chcete v nové sezoně zaměřit, aby se klub posunul zase o kus dál?
Jedním z hlavních cílů bude samozřejmě udržení 1. ligy mužů i v příští sezoně, aby další generace hráčů měly možnost tuto soutěž hrát doma v Šumperku. Soutěž se částečně obmění a čekají nás nové výzvy, na které musíme být připraveni.

Stejně důležité ale bude pokračovat v rozšiřování členské základny. Aktuálně máme ve většině kategorií stabilní počty hráčů i hráček, ale potřebujeme více dětí v minipřípravce, abychom měli dobře nastavenou budoucnost klubu i v dalších letech.

Plánujete v rámci metodiky nebo struktury tréninkového procesu nějaké novinky, na které se hráči a trenéři mohou těšit?
V uplynulé sezoně si hráči, s výjimkou A-týmu, kde to už fungovalo, vyzkoušeli videorozbory zaměřené na taktický rozvoj. Do budoucna bych rád tuto formu zpětné vazby rozšířil do většiny kategorií, aby hráči mohli sami sebe vidět na videu a lépe se takticky rozvíjet. Od mladších žáků směrem ke starším kategoriím nastavíme minimálně jeden společný meeting měsíčně, během kterého si trenéři s hráči rozeberou konkrétní situace z tréninků i utkání.

Co bys vzkázal hráčům, trenérům, ale i rodičům a fanouškům během startu letní přípravy a nového ročníku?
Chtěl bych poděkovat všem partnerům, zejména městu Šumperk za skvělou finanční podporu, dále rodičům, trenérům, hráčkám i hráčům za jejich přístup v uplynulé sezoně. Zároveň přeji všem krásné léto a dostatek energie do letní přípravy. Věřím, že se společně budeme těšit na další sezonu stejně jako letos.